|
|
Česká
republika
Česká školní inspekce
Moravskoslezský inspektorát
- oblastní pracoviště
Inspekční zpráva
|
Základní škola Ostrava
- Poruba, J. Valčíka 4411 |
|
J. Valčíka 4411, 708 00 Ostrava –
Poruba |
|
Identifikátor školy: 600 144
950 |
|
Termín konání komplexní inspekce: 22.
– 25. duben 2003 |
|
Čj.: |
144 208/03-5151 |
|
Signatura: |
kn6cw136 |
charakteristika školy
Zřizovací listina byla vydána Statutárním městem Ostrava – městským obvodem Poruba dne 29. 10. 2002. Škola byla zařazena do sítě škol Rozhodnutím Školského úřadu Ostrava ze dne 2. 2. 2000 s účinností od 1. 7. 1999 čj. 01/07/99-119. Škola je příspěvkovou organizací, sdružuje:
1. Základní školu s kapacitou 600 žáků
2. Školní družinu s kapacitou 120 žáků
3. Školní jídelnu s kapacitou 400 jídel.
Ve škole se vyučuje v 1. – 9. ročníku podle vzdělávacího programu Základní škola 16847/96-2 a Základní škola s rozšířenou výukou hudební výchovy 21 969/96-22.
Ve školním roce 2002/2003 navštěvuje školu 428 žáků ve 20 třídách.
Školní družina (dále ŠD) má tři oddělení a k pravidelné docházce je zde zapsáno celkem 79 žáků 1. – 5. ročníku.
Předmět inspekční a kontrolní činnosti
Předmětem inspekční a kontrolní činnosti bylo zjištění a zhodnocení:
· personálních a materiálně-technických podmínek vzdělávání a výchovy vzhledem ke schváleným učebním dokumentům v předmětech matematika, prvouka, přírodověda, český jazyk, anglický jazyk, německý jazyk, dějepis, občanská výchova, rodinná výchova, chemie, fyzika, výtvarná výchova a hudební výchova,
· průběhu a výsledků vzdělávání a výchovy zjišťovaných školou v inspekcí sledovaných předmětech,
· efektivnosti využívání finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu za období roku 2002.
hodnocení personálních podmínek vzdělávání a výchovy vzhledem ke schváleným učebním dokumentům
Z vyučujících 1. stupně má většina požadovanou odbornou a pedagogickou způsobilost, pouze jedna učitelka má odbornou způsobilost pro výuku na 2. stupni (aprobace český jazyk-občanská výchova) a jeden učitel není odborně a pedagogicky způsobilý pro výuku. Ten v současnosti studuje na VŠ příslušnou odbornost. Jedna vyučující s kvalifikací pro 1. stupeň učí cizí jazyk na 2. stupni, nesplňuje tedy podmínky odborné a pedagogické způsobilosti. Výuka některých předmětů na 2. stupni je vedena učiteli bez příslušné specializace. Všechny tři vychovatelky ŠD mají požadovanou kvalifikaci pro výkon práce. Je jmenovaná vedoucí vychovatelka. Jedna vychovatelka ŠD vyučuje část úvazku na 1. stupni bez příslušného vzdělání.
Na 1. stupni jsou ustavena tři metodická sdružení a na 2.stupni 9 předmětových komisí. Náplň práce má převážně organizační charakter a podle zápisů ze schůzek se již delší dobu opakuje. Ke sledovaným předmětům se vztahuje např. organizování matematických soutěží, výběr učebnic, metodických příruček a dalších podpůrných materiálů. Stálým úkolem je rovněž práce s integrovanými žáky, v hospitovaných hodinách se však neprojevila. Vedoucí pokračují v zavedeném systému práce, metodami a výsledky výuky se zabývají a poznatky ze vzdělávacích akcí si sdělují učitelé průběžně, v rámci denní komunikace. Není prokazatelná konkrétní spolupráce učitelů 1. a 2. stupně s cílem usnadnění přechodu žáků a sjednocení požadavků.
Škola preferuje kvalitu vzdělávání v souladu s požadavky realizovaného vzdělávacího programu. V Plánu práce školy na školní rok 2002/2003 stanovil ředitel priority potvrzující postupnou realizaci koncepčního záměru (udržení kvality výchovně-vzdělávací práce, profilace školy na rozšířenou výuku HV, zlepšení a doplnění materiálního vybavení školy). Na roční plán navazují dílčí plány (výchovného poradce, školní družiny, metodických orgánů, prevence negativních jevů) a krátkodobé měsíční plány. Práce školní družiny navazuje na výchovně-vzdělávací činnost školy a vhodnou skladbou programu ji dále rozvíjí. Všechny dokumenty mají pracovní charakter, jsou pravidelně vyhodnocovány a dokladují zajišťování úkolů ve všech oblastech práce školy (spolupráce se vzdělávacími partnery, s rodiči, s veřejností, s Úřadem městského obvodu). Z plánovacího systému jsou zřejmé využívání výsledků analýzy proběhlých činností, konkretizace úkolů a jejich přenos do dílčích a krátkodobých plánů. Ředitel jako tvůrce koncepce se osobně významně podílí na její realizaci.
Program vnitřní kontroly využívá vhodné nástroje a prověřuje v pravidelných časových intervalech jednotlivé oblasti práce školy, včetně hospodaření. Kontrolní kompetence ředitel částečně přenesl na zástupkyni ředitele a výchovnou poradkyni (dokumentace integrovaných žáků, katalogové listy). Denní provoz svěřených útvarů a současně kontrolu činnosti nepedagogických zaměstnanců zajišťují pověření zástupci – vedoucí školní jídelny, ekonomka, školnice. Zvláštní pozornost je věnována výchovně-vzdělávacímu procesu. Plán kontrolní a hospitační činnosti zpracoval ředitel na období školního roku. Podle něj probíhá pravidelná kontrola dokumentace třídních učitelů (byly zjištěny formální nedostatky ve vedení), písemných prací žáků, žákovských sešitů a kontrola práce metodických orgánů. Hospitace mají konkrétní cíl a sledují např. využití techniky, práci s talentovanými žáky, diferenciaci ve výuce, metody a formy práce atd. Četnost hospitací není vysoká, záznamy z nich jsou jedním z podkladů hodnocení učitele. Analýza výsledků kontrolní a hospitační činnosti je prováděna, kolektiv je se závěry seznamován průběžně, zobecnění provádí ředitel na provozních poradách a pedagogických radách.
Odborný růst pedagogických pracovníků je zajištěn. Podrobný plán potvrzuje systém a návaznost dalšího vzdělávání učitelů, kteří se do něj zapojují podle potřeb školy a individuálních zájmů. Vzdělávacích akcí se pravidelně účastní všichni učitelé (informatika –18 učitelů, management, exkurze apod.). Prioritou pro školní rok 2002/2003 bylo překonání počítačové negramotnosti pedagogických pracovníků. Pro další vzdělávání pedagogických pracovníků je využíváno především Pedagogické centrum v Ostravě. Z řad učitelů je o vzdělávání zájem, škola je mnohdy v této oblasti omezena finančními prostředky.
Činností v oblasti výchovného poradenství se ve škole zabývají dvě vyučující - výchovný poradce a koordinátor protidrogové prevence. Jejich hlavními úkoly jsou poradenství pro zájemce o studium na SŠ, evidence integrovaných žáků, sledování negativních jevů a řešení vzniklých výchovných problémů. Ve škole je zpracován Minimální preventivní program, jsou pořádány besedy a přednášky pro žáky i pro rodiče. Výchovná poradkyně spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, s policií, s Úřadem práce a s Úřadem městského obvodu Poruba. O své činnosti pravidelně informuje ostatní vyučující a rodiče.
Ke správnému klimatu ve škole přispívá významnou měrou ředitel (stylem práce s lidmi, schopností stimulovat a motivovat je k práci). Atmosféra všech hospitovaných hodin a celková atmosféra školy byly příznivé.
Systém hodnocení práce pedagogů zohledňuje především kvalitu vzdělávání, kterou si vedení školy ověřuje řadou hodnotících nástrojů. Učitelům jsou kritéria hodnocení známa.
Pro zajištění provozu školy je vytvořena vhodná organizační struktura, která má podporu v Organizační řádu, ve vnitřních organizačních předpisech (Školním řádu, řádech odborných pracoven a tělocvičny, školní družiny a školní jídelny) a v pracovní náplni jednotlivých zaměstnanců. Organizace vyučování odpovídá obecně platným právním předpisům. Řád školy obsahuje všechny součásti stanovené právní normou, je podrobný, informuje o právech a povinnostech žáků. Na základě výčtu pracovních povinností vyplývajících z funkčního zařazení jsou zřejmé okruhy vymezených pravomocí i vnitřní informační systém. Informace jsou předávány převážně v rámci denní komunikace, případně s využitím dalších zdrojů podle rozsahu a aktuálnosti (např. operativní a provozní porady, metodické schůzky, pedagogická rada, zveřejnění písemných zpráv na nástěnce ve sborovně), ochrana osobních dat zaměstnanců i žáků je zabezpečena. Žákům poskytují potřebné informace třídní učitelé, výchovná poradkyně a metodik prevence, k dispozici je Schránka důvěry. Úplný výčet akcí, které škola organizuje, uvádí výroční zpráva, která poskytuje objektivní pohled na práci školy. Hodnotí podmínky, které ji ovlivňovaly, předkládá dosažené výsledky vzdělávání a prezentuje úspěšnost žáků při účasti v soutěžích, olympiádách a při prezentaci školy. Na základě provedené analýzy stanoví úkoly pro následující školní rok. Zpráva má velmi dobrou úroveň, je přehledná, obsahuje všechny náležitosti stanovené právní normou. Má velmi dobrou vypovídací hodnotu a škola takto provádí sebehodnocení.
Podmínky provozu školní družiny stanoví aktualizovaný dokument Organizační řád školní družiny jehož součástí je Vnitřní řád. Rodičům jsou tento a další materiály jako plán společných aktivit, operativní pokyny a aktuální informace k dispozici.
Plán práce ŠD pro školní rok 2002/2003 má rámcový charakter. Poskytuje informace o zaměření výchovně-vzdělávací činnosti (celkový rozvoj osobnosti dítě, zejména jeho citové stránky a vytváření návyku smysluplného využití volného času) a realizačních formách sledujících odstranění únavy ze školní výuky. Následují všeobecné úkoly vychovatelek k zajištění výchovně-vzdělávacích činností (systém pracovních porad, spolupráce s třídními učiteli, estetika pracovního prostředí) a přehled společných akcí organizovaných v jednotlivých měsících. Na roční plán navazuje přehledná týdenní skladba činností. Stěžejním prvkem plánovacího systému je týdenní plán práce jednotlivých oddělení. Týdenní program je promyšlený, pestrý s rovnoměrně rozloženými odpočinkovými, rekreačními a zájmovými aktivitami. Vždy je jeho součástí příprava na vyučování prováděná prostřednictvím smyslových a paměťových her, tematických vycházek, soutěží i besed. Plánování je přehledné, systém funkční, je stanovena osobní zodpovědnost vychovatelek za jednotlivé úkoly.
Personální podmínky jsou hodnoceny jako velmi dobré.
hodnocení materiálně-technických podmínek vzdělávání a výchovy vzhledem ke schváleným učebním dokumentům
Pro HV jsou ve škole vynikající podmínky, které učitelé plně využívají ke zvyšování podnětnosti výuky. Pro každý stupeň je zde odborná pracovna, která je vybavena různými hudebními nástroji a dalším didaktickým materiálem. Zřejmé je průběžné a koncepční zkvalitňování materiálního zázemí pro výuku HV v souladu s progresivními metodami pedagogické práce.
Pro VV není ve škole specializované pracoviště, předmět je vyučován ve kmenových třídách. Žáci mají k dispozici základní spotřební materiál, ostatní pomůcky pro VV si přinášejí z domu vždy podle obsahu aktuální vyučovací hodiny. Materiální podmínky pro VV jsou průměrné a nejsou dostatečně podnětné pro zefektivnění výuky.
Pro výuku fyziky a chemie slouží odborná učebna, která je vybavena pracovními žákovskými stoly, postrádá však funkční elektrorozvody, případně rozvod plynu. K výuce lze také využívat učebnu výpočetní techniky, která byla zřízena v rámci akce INDOŠ.
Vybavení kabinetů matematiky a chemie je dostačující, do fyzikálních sbírek byly naposled zakoupeny pomůcky v roce 1983.
Výuka probíhala v prostorných, dostatečně osvětlených a větraných kmenových učebnách. Dvě z nich jsou vzhledem k počtu žáků prostorově nedostatečné a neumožňují učitelům střídat podle potřeby výukové formy. Součástí vybavení je převážně nový polohovatelný žákovský nábytek a opotřebované úložné skříňky staršího data výroby. Na koberec v zadní části místnosti byla výuka přenášena jen na 1. stupni. Pouze v některých třídách 1. stupně je trvale umístěna didaktická technika (televizor a video), případně starší typy počítačů. Pracovní prostředí vhodně dotváří výzdoba odpovídající věku žáků a metodické materiály k učivu z různých předmětů.
Všem žákům škola zajistila vyhovující učebnice i cvičebnice. Učitelé mají k dispozici výběr vzorků učebnic jiných nakladatelství a dostatek metodických materiálů, které mohou využívat při přípravě na vyučování. Škola je vybavena základními učebními pomůckami staršího data výroby (demonstračními i nástěnnými přehledy učiva), v množství odpovídajícím potřebám. Materiální zázemí učitelé rozšiřují svépomocně zhotovenými materiály, což potvrdily i hospitace, poměrně často zařazovali práci s nakopírovanými materiály. Nákup moderních pomůcek je, vzhledem k současným požadavkům na pestrost výukových forem, žádoucí.
Didaktická technika (např. zpětný projektor) nebo výukové programy v hospitovaných hodinách použity nebyly. V některých hodinách německého jazyka využily učitelky magnetofon.
Školní družina nemá vlastní prostory. Pro svou činnost má vymezeny tři kmenové učebny 1. stupně (jednu v suterénu a dvě v 1. poschodí). K relaxační a odpočinkové činnosti využívají děti koberec v zadní části učebny. Zde je rovněž švédská lavička a v jedné učebně značně poškozená válenda. Pro hračky a potřebný pracovní materiál jsou určeny skříně, méně skladné hračky jsou v kabinetě ŠD. Pro svou činnost může ŠD využívat i učebnu výpočetní techniky a tělocvičnu. Venkovní prostory v okolí školy jsou omezené, schází travnatá plocha. Podle informací vedoucí vychovatelky je ŠD materiálně zabezpečena pro činnosti ve třídě i k venkovním hrám (v letním i zimním období). Zásadní doplnění konstrukčními stavebnicemi je z finančních důvodů nemožné. Rozpočet pokrývá běžnou obnovu a nákup materiálu pro výtvarné a pracovní činnosti.
Materiálně-technické podmínky jsou celkově hodnoceny jako průměrné s výraznými pozitivy v hudební výchově.
hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a výchovy ve škole
Realizace vzdělávacích programů
Škola poskytuje základní vzdělání v rozsahu 1. – 9. ročníku v souladu se zařazením do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení čj. 01/07/99-119 ze dne 2. 2. 2000 s účinností od 1. 7. 1999. Výuka ve školním roce 2002/2003 probíhá podle vzdělávacího programu Základní škola 16847/96-2 včetně úprav a doplňků a Základní škola s rozšířenou výukou hudební výchovy 21 969/96-22.
Realizovaný vzdělávací program je v souladu se zařazením do sítě škol.
V učebním plánu 7. – 9. ročníku jsou zařazeny volitelné
předměty. Výuka probíhá podle platných učebních osnov. V rozvrhu hodin jsou
správně uvedeny všechny vyučované předměty i odpovídající hodinové dotace podle
učebního plánu.
Týdenní dotace jednotlivých předmětů je v souladu s učebním plánem realizovaného vzdělávacího programu.
Výuka všech předmětů probíhá v souladu s učebním plánem realizovaného vzdělávacího programu.
Dokumentace je vedena na k tomu určených tiskopisech a v počítači. Průběh vzdělávání zachycuje průkazně.
Způsob vedení povinné dokumentace vzhledem k průběhu a výsledkům vzdělávání a výchovy je průkazný.
Kontrolu provádí vedení školy v rámci hospitací srovnáním tematického plánu s osnovami a zápisy v třídních knihách. S výsledky kontrol jsou vyučující průběžně seznamováni.
Způsob kontroly naplňování učebních plánů a osnov je účinný.
Vyučující mají zpracovány tematické plány učiva, které jsou většinou rámcové, tématické celky nejsou dostatečně rozpracovány. Kontrola tematických plánů a třídních knih prokázala ve 4. a 5. ročníku vazbu výuky na obsah učebnic. Speciálně učebnice nakladatelství Alter se zabývají některými tématickými celky podrobněji než požadují osnovy, a tak bylo odučeno učivo (i když okrajově), které je zařazeno do vyšších ročníků.
Realizovaný vzdělávací program probíhá v souladu se závaznými učebními dokumenty.
Průběh a výsledky vzdělávání ve skupině přírodovědných předmětů na 1. stupni
Hospitace proběhly v matematice, prvouce a přírodovědě ve třídách 1. – 5. ročníku u všech přítomných vyučujících. Matematiku učí vždy třídní učitel, kromě jedné učitelky (má odbornost pro výuku na 2. stupni základní školy) mají všichni vyučující požadovanou odbornou a pedagogickou způsobilost. Výuka byla kvalitativně vyrovnaná a srovnatelná, pozitivně se projevily pedagogické dovednosti učitelů s dlouholetou praxí.
Probírané učivo vycházelo z učebních osnov. Na konkrétní hodiny byli všichni vyučující velmi dobře připraveni, v matematice se ale převážně zaměřovali na výběr a množství učiva, méně již na organizaci hodiny a výukové činnosti.
Téměř všichni vyučující poskytli v úvodní části hodiny žákům vhodné podněty, aby se na předmět připravili a učivem se začali zabývat. Zpravidla volili formu numerické rozcvičky s využitím přirozené soutěživosti mladších žáků a společné opakování již probrané látky, na níž dále navazovali. V průběhu hodin podporovali aktivitu a pozornost žáků učebními pomůckami, podnětnou interakcí, pozitivním posilováním, pochvalou a prováděnou kontrolou samostatné práce spojenou s individuální pomocí. Část z nich přirozeně zařazovala mezipředmětové vztahy a odkazovala žáky na konkrétní životní zkušenosti. Závěrečné hodnocení směrem k dosažení cíle hodiny, k výkonu jednotlivců nebo kolektivu třídy se vyskytovaly sporadicky.
V zásadě byly patrné jednotné pojetí výuky učiteli a práce osvědčenými metodami a postupy. Převažovaly řízené společné činnosti, které neposkytovaly mnoho prostoru pro samostatný projev a iniciativu žáků. V rámci organizace několika hodin byly účelně uplatněny skupinové aktivity (práce ve dvou a vícečetných skupinách). V prvouce a přírodovědě poskytly učitelky žákům příležitost ověřit si teorii jednoduchým pokusem, uplatnit své životní poznatky a učit se aktivně i formou hry. V probíraném učivu vhodně uplatnily výchovu ke zdraví a aktuální Den Země. Přesto, že hodiny zpravidla sledovaly upevňování základních algoritmů a návyků, nebyly výrazně respektovány individuální možnosti žáků a pracovní tempo se přizpůsobovalo zpravidla slabším jedincům. Připravené doplňkové úkoly byly typově stejné, nebyla vedena úvodní diskuse ke slovním úlohám, která by naváděla k alternativnímu řešení. Zjevná byla tendence poskytnout všem stejnou sumu vědomostí a dovedností, pozitivně působila snaha podporovat tvorbu návazného systému znalostí. Vyučující průběžně kontrolovaly samostatnou práci žáků, ale neposkytovaly jim vždy možnost zpětné vazby, srovnávání výkonů, případně prezentace své práce. V některých případech bylo vyhodnocení práce žáků odkládáno do dalších hodin a nebyla poskytována příležitost k sebehodnocení.
Žáci nebyli stresováni ani jinak psychicky zatěžováni, ale naplnění cíle hodiny odvádělo vyučující od vnímání jejich okamžitých potřeb. Minimální zařazování odpočinkových činností (např. hravých a soutěživých prvků spojených s účelovým pohybem) a jednotvárné formy práce byly příčinou poklesu pozornosti žáků v závěrečných fázích výuky. Negativně se projevila scházející diferenciace a řízené pracovní tempo. Pracovní atmosféra jednotlivých hodin byla někdy hlučnější a uvolněná.
Práce s vhodnými učebními pomůckami se vyskytovala podle potřeby. Vyučující si látku připravovali na tabule, žáci pracovali s učebnicemi, pracovními listy, číselnými řadami, matematické situace si modelovali, měli k dispozici karty s důležitými pojmy i názorné obrázky. Práce s didaktickou technikou nebyla zaznamenána.
Průběh a výsledky vzdělávání jsou hodnoceny jako velmi dobré s dílčími nedostatky v organizaci, metodách a formách práce.
Průběh a výsledky vzdělávání v předmětu český jazyk
Byly navštíveny hodiny v páté třídě a v šestých, sedmých a osmých ročnících na druhém stupni.
Ve všech navštívených hodinách byly plněny učební osnovy předmětu český jazyk vzdělávacího programu Základní škola a modelového učebního plánu vzdělávacího programu Základní škola pro třídy s rozšířeným vyučováním hudební výchovy. Výuka byla vedena vyučujícími odborně i pedagogicky způsobilými, včetně aprobační kvalifikace, což mělo pozitivní vliv na úroveň výuky.
V oblasti plánování a přípravy výuky byly plněny základní ukazatele, časová dotace českého jazyka odpovídá schválenému učebnímu plánu, což bylo zjištěno kontrolou třídních knih a rozvrhu hodin.
Z hlediska psychohygienických podmínek lze konstatovat, že všechny učebny, ve kterých výuka probíhala, jsou vhodné pro výuku předmětu. Odbornou učebnu českého jazyka škola nemá, samostatný kabinet češtiny ano. Audiovizuální technika byla účelně použita v jedné sledované hodině.
Vyučující byly schopny organizačně vést výuku, jejich pokyny byly srozumitelné a požadavky přiměřené věku žáků. Během vyučovacího procesu sledovaly cíl výuky.
V úvodní části vyučovacích jednotek učitelky stanovily didaktický cíl. Hodiny byly věnovány učivu z oblasti mluvnice a literatury a výuka realizována metodami výkladu, rozhovoru se žáky, prací s učebnicí a zápisy do sešitů dle pokynů vyučujících.
Probírané učivo se časově shodovalo se zpracovanými tematickými plány. Nové učivo bylo učitelkami interpretováno věcně správně, žáci byli kontrolováni a podle potřeby opravováni.
Z předložených tematických plánů je zřejmé, že úkolem mluvnického učiva a komunikativní výchovy je dbát na gramatickou správnost mluvených a psaných projevů, rozlišovat charakteristické znaky funkčních stylů a slohových útvarů, orientovat se v informacích a rozvíjet schopnost formulovat a obhájit vlastní názory. V literárním učivu pak chápat význam umění a v rozsahu osnov se seznámit s myšlenkovými směry a uměleckými proudy v české a světové literatuře v historických a společenských souvislostech a propojení slovesné kultury s ostatními druhy umění. Poměr výuky literatury, mluvnice a slohu je dán hodinovou dotací obsaženou v tematickém plánu, kde je rovněž zohledněna příprava a realizace slohových prací.
Při prověřování učiva byly vyučující objektivní, hodnocení mělo pozitivní charakter, analýza chyb byla prováděna bezprostředně po každém ukončení ústního projevu, zkoušení realizováno ústní i písemnou formou. Z hlavních didaktických zásad byla v navštívených hodinách respektována zásada přiměřenosti a návaznosti.
Výsledky vzdělávání učitelé zjišťují vlastními evaluačními nástroji, převážně ústním zkoušením s následnou klasifikací prokázaných znalostí osnovami stanoveného učiva a kontrolních písemných cvičení a diktátů včetně shora zmíněných slohových prací.
Navštívené hodiny mluvnice byly věnovány tvarosloví (skloňování jmen obecných a vlastních), rozboru slovnímu a větnému (druhy příslovečného určení) a hodiny literární výchovy literatuře období humanismu a renesance.
Oblast interakce a komunikace byla při výuce realizována dohodnutými pravidly jednání, která byla respektována a akceptována stejně jako respektování osobnosti žáka. Komunikace žáků byla na průměrné úrovni, komunikace vyučujících, pohotovost a kvalita vyjadřování ve všech navštívených hodinách velmi dobrá.
Učitelky měly pozitivní vztah k žákům, kázeňské problémy v době inspekční činnosti nebyly zaznamenány.
Všichni žáci mají k dispozici učebnice, jež škola zajišťuje u příslušných obchodních organizací.
Všechny učitelky sledovaných hodin jsou členkami předmětové komise českého jazyka. Předložené zápisy schůzí komise mají relevantní výpovědní hodnotu. Spolupráce s vedením školy je hodnocena jako velmi dobrá. Komise poskytuje metodickou pomoc začínajícím učitelům, dovybavuje kabinet češtiny pomůckami, podporuje profesní růst vyučujících, koordinuje některá témata v rámci výuky předmětu a podílí se na výměně zkušeností mezi pedagogy. Vyučující se zúčastňují vzdělávacích akcí pořádaných jednak školskou vzdělávací organizací Pedagogické centrum Ostrava, jednak dalšími vzdělávacími agenturami a institucemi. Nabídky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jsou však limitovány účelově vázanými finančními částkami. Vyučující taktéž studují odborné časopisy a publikace zakoupené z vlastních prostředků.
Po vyučování škola organizuje kroužek českého jazyka, recitační, novinářský a rozhlasový kroužek a přípravu k přijímacím zkouškám ke studiu ve středních školách.
Žáci vyšších tříd se rovněž každoročně zúčastňují olympiády v českém jazyce a recitačních soutěží v rámci města.
V soutěži O dětskou novinářskou cenu škola získala nejvyšší ocenění Ostravský šotek a zúčastnila se literární soutěže Evropa ve škole pořádané Domem dětí a mládeže v Ostravě.
Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy ve sledované výuce jsou hodnoceny stupněm velmi dobrý.
Průběh a výsledky vzdělávání ve výuce cizích jazyků
Bylo hospitováno v předmětech německý jazyk a anglický jazyk. Na 2. stupni je anglický jazyk vyučován učitelkou se specializací pro 1. stupeň, chybějící pedagogická způsobilost vyučující se neprojevila ve výuce tohoto předmětu. Jedna vyučující německého jazyka nemá příslušnou aprobaci, kvalita výuky u ní však byla velmi dobrá.
Hodinová dotace odpovídá schváleným učebním dokumentům. Učební osnovy obou jazyků jsou vyučujícími rozpracovány do tematických plánů pro jednotlivé ročníky. Příprava vyučujících na výuku byla rozdílná, velmi dobrá a promyšlená byla v jazyce anglickém, nedostatečná v části výuky jazyka německého.
Vstupní motivace žáků spočívala většinou v seznámení s programem hodiny spojeném s výzvou k dobré vzájemné spolupráci. Pozitivní motivaci napomáhalo také plnění úkolů při skupinové práci a jejich následné posouzení, kdy převládla pracovní atmosféra, ve které žáci pracovali bez napětí, pozorně a soustředěně.
Hodnocení žáků mělo většinou pozitivní charakter, analýza chyb však nebyla vždy prováděna. V některých hodinách byli žáci vyzváni k sebehodnocení a k vzájemnému hodnocení. Při hodnocení a klasifikace v německém jazyce je kladen důraz na gramatické učivo, klasifikace, nácvik a hodnocení komunikativních dovedností není prováděno. V anglickém jazyce je u žáků ve velké míře rozvíjena komunikativní stránka jazyka a i při klasifikaci je kladen na tyto dovednosti patřičný důraz. Nedostatky v klasifikaci byly zjištěny v německém jazyce, kde na žáky 8. ročníku byly při písemné práci kladeny velmi nízké požadavky (učivo 4. a 5. ročníku).
Struktura vyučovacích jednotek ve většině sledovaných hodin odpovídala stanoveným výukovým cílům a věku žáků. Tempo bylo přiměřené, výuka věcná a většinou odborně správná, organizační pokyny jsou jasné a srozumitelné a jsou udělovány v cizím jazyce. V hodinách německého jazyka bylo patrné, že žáci na cizojazyčné pokyny zvyklí nejsou a nerozuměli jim. Část výuky německého jazyky nedávala dostatek prostoru pro vlastní aktivitu žáků, základním pilířem těchto hodin byl výklad nového gramatického učiva a zápis do sešitu. Žákům nebyl dán prostor pro samostatnou práci.
Množství předávaných informací bylo většinou přiměřené, učivo bylo vhodně rozvrženo. Vyučovací čas byl efektivně využit u většiny vyučujících.
Oblast interakce a komunikace byla při výuce realizována dohodnutými pravidly jednání. Komunikace a vyjadřování žáků byly v anglickém jazyce na dobré úrovni, v části hodin němčiny a v angličtině byla prováděna korekce výslovnosti.
Komunikace vyučujících, pohotovost a kvalita vyjadřování byla většinou velmi dobrá. Všichni vyučující měli ve sledovaných hodinách pozitivní vztah k žákům, kázeňské problémy byly zaznamenány při výuce v jedné třídě.
Výsledky vzdělávání učitelé zjišťují vlastními evaluačními nástroji, převážně ústním zkoušením s následnou klasifikací na základě prokázaných znalostí osnovami stanoveného učiva. V cizích jazycích jsou psány písemné práce a jsou klasifikována vybraná písemná cvičení.
Kromě učebnic a různých učebních textů jsou ve výuce využity slovníky a magnetofonové kazety s autentickými cizojazyčnými texty.
Vyučující se zúčastňují akcí pořádaných vzdělávacími organizacemi a vysokými školami a studují odborné časopisy a publikace.
Pedagogům i žákům je k dispozici školní knihovna.
Kvalita výuky německého jazyka je průměrná, kvalita výuky anglického jazyka je velmi dobrá.
Průběh a výsledky vzdělávání ve společenskovědních předmětech občanská výchova, rodinná výchova a dějepis
Během inspekční činnosti bylo hospitováno v uvedených předmětech v šestých, sedmých a osmých ročnících.
V oblasti plánování a přípravy výuky jsou plněny základní ukazatele, časová dotace výuky sledovaných předmětů odpovídá schválenému učebnímu plánu, což bylo zjištěno kontrolou třídních knih a rozvrhu hodin.
V navštívených hodinách byly plněny učební osnovy předmětů, probírané učivo souhlasilo obsahově s časovým rozvržením v tematických plánech. Vyučující byli na výuku připraveni, stanovené výukové cíle odpovídaly jak standardu vzdělávání, tak i aktuálnímu složení tříd. Probírané učivo a kvalita výuky odpovídaly didaktickým požadavkům kladeným na předměty školou realizovaných vzdělávacích programů.
Všechny sledované hodiny byly vedeny učiteli odborně a pedagogicky způsobilými podle platného právního předpisu o odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.
Z hlediska psychohygienických podmínek lze konstatovat, že všechny učebny, v nichž výuka probíhala, byly dle subjektivního hodnocení esteticky upraveny. Odbornou učebnu občanské výchovy, rodinné výchovy ani dějepisu škola nemá, didaktická technika ve sledovaných hodinách nebyla použita a sociodemografické podmínky neovlivnily negativně průběh výuky
Učitelé během vyučovacího procesu sledovali cíl výuky, jenž byl stanoven v úvodní části hodin, jejich pokyny byly srozumitelné a požadavky přiměřené věku žáků.
Výuka byla mimo úvodního opakování učiva spojeného s hodnocením realizována frontální metodou a metodou monologu, konkrétně výkladem a navazující prací s učebnicí včetně zápisu na tabuli. Žáci byli vedeni ke schopnosti aplikovat učivo, jejich aktivita byla adekvátní motivaci vyučujících.
Navštívené hodiny občanské výchovy byly věnovány učivu o národnostních menšinách žijících v České republice, v jiném ročníku problematice islámského náboženství, dějepisné učivo pak kultuře v první polovině 19. století se zaměřením na převládající stavební styly uvedeného období, v hodině rodinné výchovy bylo pojednáváno o průvodních jevech během dospívání.
Učivo bylo interpretováno věcně správně, příklady funkční, verbální projevy žáků kontrolovány a dle potřeby opravovány. Při individuálním zkoušení byli vyučující objektivní, adekvátně klasifikovali a svůj verdikt odůvodňovali. Hodnocení mělo pozitivní charakter, analýza chyb byla prováděna bezprostředně po ukončení každého ústního projevu. Z hlavních didaktických zásad byly respektovány zásady přiměřenosti, návaznosti a trvalosti.
Výsledky vzdělávání učitelé zjišťují ústním zkoušením a s využitím testů, křížovek, doplňovaček, osmisměrovek.
Dohodnutá pravidla jednání byla respektována a akceptována. Komunikace žáků byla na poměrně dobré úrovni, náměty a myšlenky obsažené v žákovských odpovědích byly rozvíjeny zejména při výkladu nového učiva, při kterém vyučující kladli otázky k dané problematice.
Vyučující měli ve většině hodin kladný až přátelský přístup k žákům, kázeňské problémy v době inspekční návštěvy nebyly zaznamenány. Lze konstatovat poměrně pozitivní vztah žáků k výuce sledovaných předmětů. Všichni žáci mají k dispozici učebnice pro příslušný ročník.
Celkově je výuka inspekcí sledovaných hodin občanské výchovy, rodinné výchovy a dějepisu hodnocena jako velmi dobrá.
Průběh a výsledky vzdělávání v matematice, chemii a fyzice
Hospitace v matematice proběhly ve všech ročnících 2. stupně, ve fyzice v 6., 8. a 9. ročníku a v chemii v 8. ročníku. Matematiku vyučují tři učitelky, z nichž dvě získaly požadovanou odbornou a pedagogickou způsobilost a jedna odbornou způsobilost, jejíž malá metodická zkušenost byla v hospitovaných hodinách zjevná. Jedna vyučující fyziky získala odbornou a pedagogickou způsobilost pro vyučování uvedeného předmětu, dvě učitelky fyziku na vysoké škole nestudovaly. Vyučující chemie je pro vyučování tohoto předmětu plně odborně a pedagogicky způsobilá. Týdenní časová dotace sledovaných předmětů je v souladu s realizovaným vzdělávacím programem.
V úvodu vyučovacích hodin byli žáci seznamováni s jejich organizací a tématy. Probíraná témata byla v souladu s učebními osnovami. Vyučující při opakování, zkoušení písemném nebo ústním a kontrole samostatné práce získávaly poznatky o kvalitě znalostí a vědomostí žáků. Klasifikace byla objektivní a spravedlivá, vyučujícími zpravidla zdůvodněná. Motivační roli sehrávalo průběžné hodnocení práce žáků a ocenění dosahovaného pokroku. Nejaktivnější byli žáci v jedné hodině matematiky, kdy pod vedením učitelky získávali na základě starších vědomostí nové poznatky z planimetrie a v jedné hodině fyziky, kdy ve dvojicích podle pokynů vyučující zjišťovali požadované informace prostřednictvím počítačových programů, kterými byla škola v rámci akce Internet do škol vybavena.
Učební osnovy jsou rozepsány do tematických plánů, probírané učivo bylo s nimi až na jednu hodinu matematiky v souladu. Vyučující byly na hodiny zodpovědně připraveny. Ve výuce byly nejčastěji použity metody vysvětlování a písemného procvičování učiva. Tempo výuky bylo přiměřené věkovým zvláštnostem žáků, relaxaci učitelky nevěnovaly patřičnou pozornost. Pro procvičování byly využity příklady z učebnic nebo sbírek, učitelky měly pro žáky připraveny pracovní listy. V matematice a ve fyzice byly použity názorné pomůcky. Interakce a komunikace mezi učiteli a žáky probíhaly podle stanovených pravidel, žáci ve většině hodin mohli argumentovat a diskutovat. Většina žáků byla aktivní, kázeňské problémy nebyly ve sledovaných hodinách zaznamenány.
Průběh a výsledky vzdělávání a výchovy v matematice, fyzice a chemii byly celkově hodnoceny jako velmi dobré.
Průběh a výsledky vzdělávání ve výtvarné a hudební výchově
V rámci bloku esteticko-výchovných předmětů byla sledována výuka v hudební, pracovní a výtvarné výchově na 1. a 2. stupni školy. Ve všech třídách jsou pro tyto předměty zpracovány tematické plány členící učivo do jednotlivých hodin, nebyla zjištěna výraznější provázanost s ostatními předměty. Členění učiva jednotlivých ročníků je v souladu s platnými učebními osnovami a v hudební výchově plány dokumentují rozšířený obsah učiva.
Výuka HV je pozitivním kvalitativním prvkem v činnosti školy a významně ovlivňuje její celkové klima. Sledovaná výuka se vyznačovala převážně progresivními metodami v práci učitelů a zejména na 2. stupni také vynikajícími výsledky. Organizace hodin byla převážně náročná a dynamická, ale pro žáky přehledná a mimořádně aktivizující. Ve všech hodinách bylo pozitivní klima vyplývající z velkého zájmu žáků o předmět. Učitelé zejména na 2. stupni vhodně využívali individuální dovednosti jednotlivých dětí při organizaci činností a zajímavě průběh hodin motivovali. Žákům byla individuálními formami hodnocení poskytována průběžná zpětná vazba, učitelky nenásilně podporovaly jejich začlenění do hudebních aktivit a posilovaly tak u žáků pozitivní prožívání hudební výchovy i jejich uplatnění v rámci hodiny. Vynikající výsledky jsou dosahovány ve třídách s rozšířenou výukou HV. Žáci disponují mimořádnými dovednostmi a znalostmi v oblasti praktické i teoretické, je zřejmé efektivní propojení školních a mimoškolních aktivit. Ve škole aktivně působí metodické sdružení učitelů HV, které účinně ovlivňuje přístupy k výuce také ve třídách, které nejsou specificky zaměřeny na HV. Dle výše uvedených zjištění je hudební výchova hodnocena jako vynikající a kvalitní pedagogické přístupy v tomto předmětu pozitivně ovlivňují celkové klima školy.
Při výuce VV převažovala struktura hodin s velkým důrazem na úvodní výukovou část a velkým verbálním podílem vyučujících na průběhu celé hodiny. Převažovala také funkční motivace zdůrazňující tematické zaměření práce žáků, nikoliv výtvarné prožívání a sebevědomý tvůrčí proces. Organizace hodin byla přehledná, v některých případech však omezující výtvarné vyjadřování žáků. Nebyly zaznamenány tendence diferencovat činnost v rámci hodiny podle specifických předpokladů žáků (zohledňování jejich výtvarných zkušeností a dovedností, míry fantazie a sebedůvěry ap.), příp. možnost výběru výtvarných technik. Atmosféra ve třídách byla pozitivní, žáci respektovali způsob výuky a byli dostatečně materiálně vybaveni. Prolínání obsahu VV s ostatními předměty není obvyklé. V průběhu hodin získávali žáci zpětnou vazbu převážně individuálními formami hodnocení, které bylo zaměřeno zejména na technické dovednosti při zvládání výtvarných technik, v menší míře vedlo k podpoře osobitého výtvarného myšlení. V oblasti výtvarné výchovy převažovala průměrná kvalita výuky, která dostatečně nepodporovala osobitý přístup žáků k výtvarné činnosti.
Průběh a výsledky vzdělávání v esteticko-výchovných předmětech jsou celkově hodnoceny jako velmi dobré.
Výsledky vzdělávání a výchovy
Výsledky učení si učitelé ověřují ústním zkoušením, krátkými písemnými prověrkami, čtvrtletními a kontrolními pracemi. Využívají se také testy PSYCHOSERVIS, příklady z odborných publikací zaměřených na písemné práce. V chemii a fyzice se píší desetiminutovky, testy, ústně se zkouší.
Rozbory čtvrtletních prací jsou pouze sumarizací známek za jednotlivé úlohy a výsledky slouží pouze vyučujícím (např. k potvrzení klasifikace). Opatření k nápravě zjištěných nedostatků nejsou doložitelná, funkčnost zpětné vazby není možné ověřit. Schopnost aplikace učiva posuzují i pomocí pracovních listů, zapojováním žáků do matematických soutěží (např. Klokánek).
Předmětové komise organizují školní kola olympiád.
Učební plány, osnovy a časová dotace jsou dodržovány. Práce v hodinách je plánovitá, promyšlená k obsahu učiva i činnostem žáků. Pozitivní úlohu sehrává využívání názoru, vstřícnost a poskytování přímé pomoci učitelem. Celkově je průběh vzdělávání a výchovy ve škole hodnocen jako velmi dobrý.
Součásti školy
Školní družina
Realizace činností
Řízení školní družiny je v kompetenci vedoucí vychovatelky, která se vždy účastní pedagogické rady. Spolupráce s vyučujícími 1. stupně probíhá v rámci denní komunikace, zejména před zahájením a po skončení vyučování. Pozitivním prvkem jsou hospitace vychovatelek ve výuce a jejich účast na třídních schůzkách. ŠD se spolupodílí na organizaci všech hromadných akcích školy.
Povinná dokumentace je vedena pečlivě a průkazně zachycuje činnost školní družiny.
Kontrolní činnost je plánována a je dostačující. Schází přehled o výsledcích a úspěšnosti jednotlivých aktivit, jako zdroj podkladů pro sebehodnocení.
Návaznost na výchovně-vzdělávací činnost je velmi
dobrá.
Organizace a průběh činností ve ŠD
Organizace a průběh činností jsou promyšlené, plynulost práce je výrazně narušována docházkou většiny dětí do základní umělecké školy. Vychovatelky musí sledovat časy odchodů a dětem nabízet činnosti, které stačí v poměrně krátkém časovém úseku dokončit. Některé děti se po hodině vrací a po určitém čase odchází znovu. V rámci týdenního i denního režimu jsou rovnoměrně zastoupeny odpočinkové, rekreační a zájmové činnosti. Zásady bezpečnosti a psychohygieny jsou z ohledem na vyvážený režim dne a dostatečný pobyt dětí venku respektovány. Pitný režim je zajištěn.
Motivace ke všem sledovaným činnostem byla aktivizující a podnětná. Děti byly motivovány výběrem námětů, vstřícných vystupováním vychovatelek i pochvalou.
Zvolené metody a formy práce odpovídaly podmínkám a složení dětského kolektivu. Organizace sledovaných činností umožnila všem aktivní spoluúčast a seberealizaci, odpovídala i specifikám pedagogiky volného času dětí. Byl vytvořen náležitý prostor pro individuální zájmy i skupinovou práci, nebyla podceněna ani potřeba relaxačních a odpočinkových činností. Zábavnými a soutěživými formami si žáci ověřovali přírodovědné poznatky. Manipulační schopnosti a dovednosti byly rozvíjeny při skládání, lepení a dokreslování jarního motivu. Bezprostřední komunikace byla podporována vstřícností a klidnými reakcemi vychovatelek. Sociální prostředí je přátelské, nestresující, hodnocení práce dětí vždy povzbuzující.
Ve zvolených činnostech bylo patrné uplatňování principů pedagogiky volného času, např. orientace na sociální kontakt, prožitek s činnosti, pohled na volný čas jako prostředek rozvoje osobnosti dítěte. Aplikované metody odpovídaly režimové části např. četba na pokračování a volný výběr společenských her po obědě.
Průběh činností je hodnocen jako velmi dobrý.
Další zjištění
· Souběžně s komplexní inspekcí proběhla tématická inspekce „Hodnocení realizace projektu PI – Informační gramotnost v rámci státní informační politiky ve vzdělávání.“ Zjištění z této tematické inspekce, která probíhá i v jiných školách, budou souhrnně zveřejněna ve Zprávě ČŠI o školním roce 2002/2003 a na webových stránkách ČŠI.
· Na 1. i 2. stupni školy je v rámci vyčleněných tříd realizována rozšířená výuka hudební výchovy. Vynikajících výsledků dosahuje škola nejen v rámci běžné výuky, ale také mimořádnou aktivitou mimoškolní, která významně ovlivňuje výsledky vyučování a jeho průběh. Pracují zde dva pěvecké sbory, komorní sbor, instrumentální soubor a hudebně-dramatický kroužek. Svou činnost úspěšně prezentují na četných akcích, z toho mnohé mají celorepublikový význam. Vytvářejí také školní projekty (3 muzikály), které splňují svůj význam také při integrovaném přístupu k výuce některých předmětů a podporují kooperaci pedagogů. Výraznou kvalitu výuky HV ovlivňují pedagogové školy mimořádným zájmem o předmět, vysokou odbornou erudicí podporovanou neustálým sebevzděláváním a koncepční spoluprací s vedením školy při zkvalitňování podmínek.
· Finanční příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních výdajů spojených s provozem ŠD je vybírán.
Výčet dokladů, o které se inspekční zjištění opírá
· Zřizovací listina vydaná Statutárním městem Ostrava – městským obvodem Poruba dne 29. 10. 2002
· Rozhodnutím Školského úřadu Ostrava o zařazení do sítě škol ze dne 2. 2. 2000 s účinností od 1. 7. 1999 čj. 01/07/99-119.
· Jmenování do funkce ředitele školy Školským úřadem Ostrava čj.: Ř/2206/95 s účinností od 1. ledna 1996
· Plány práce školy
· Plán práce a náplň práce výchovného poradce
· Zápisy z porad a z pedagogických rad
· Výroční zpráva školy za školní rok 2001/2002
· Třídní knihy 1. – 9. ročníku založené pro školní rok 2002/2003
· Katalogové listy žáků 1. – 9. ročníku
· Třídní výkazy žáků 1. – 9. ročníku
· Učební plány
· Tematické plány učiva hospitovaných předmětů
· Platný rozvrh hodin tříd a vyučujících platný pro školní rok 2002/2003
· Organizační řád platný od 3. 9. 2001
· Řád školy a provozní řád
· Směrnice pro další vzdělávání pro pedagogy, vedoucí pracovníky, provozní pracovníky a vedoucí školní jídelny
· Organizační řád školní družiny platný od 2. září 2002
· Zápisní lístky dětí zapsaných k docházce ve školním roce 2002/2003
· Docházkový sešit pro zaznamenávání dočasné docházky žáků ranního a koncového provozu
· Plán práce školní družiny ve školním roce 2002/2003
· Přehled výchovně-vzdělávací práce jednotlivých oddělení
· Týdenní plány práce jednotlivých oddělení
· Prokazatelné seznámení rodičů s Obecně závaznou vyhláškou č. 2/1993 o výši příspěvku na neinvestiční výdaje školní družiny
Závěr
Personální podmínky vzdělávání a výchovy vytváří velmi dobré zázemí pro realizaci zvolených vzdělávacích programů.
Škola má omezený výběr názorných učebních pomůcek nástěnných i demonstračních pro přírodovědné předměty, velmi dobře je škola vybavena pro výuku hudební výchovy. Prostorové podmínky a počítačové vybavení jsou velmi dobré, chybí samostatné prostory pro školní družinu.
Vzdělávání probíhá v podmínkách, které většinou umožňují systematickou práci, způsob pojetí výuky v některých předmětech vždy nerespektuje potřebu aktivního vzdělávání žáků.
Složení inspekčního
týmu a datum vyhotovení inspekční zprávy
Razítko
|
Školní
inspektoři |
Titul, jméno a
příjmení |
Podpis |
|
Vedoucí týmu |
Mgr. Magda Trávníčková |
Trávníčková v.r. |
|
Členové týmu |
Mgr. Věra Dufková |
Dufková v.r. |
|
|
PhDr. Lubomír Kratochvíl |
Kratochvíl v.r. |
|
|
|
|
|
|
Mgr. Karel Mareš |
Mareš v.r. |
|
|
|
|
|
|
Mgr. Jarmila Španihelová |
Španihelová v.r. |
Další zaměstnanci ČŠI
|
PaedDr. Radúz Plchota |
|
Jaroslava Sivková |
|
Hana Strachotová |
V Novém Jičíně dne 11. června 2003
Přílohy
Datum a podpis
ředitele školy stvrzující převzetí inspekční zprávy
Datum převzetí inspekční zprávy: 12. 6. 2003
Razítko
|
Ředitel školy nebo jiná osoba oprávněná jednat za školu |
Podpis |
|
Mgr. Antonín Dohnal |
Dohnal v.r. |
Dle § 19 odst. 7 zákona č. 564/1990
Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů,
může ředitel školy podat připomínky k obsahu inspekční zprávy České školní
inspekci do 14 dnů po jejím obdržení. Připomínky k obsahu inspekční zprávy
jsou její součástí.
Hodnotící
stupnice
|
Stupeň |
Širší slovní
hodnocení |
|
Vynikající |
Zcela mimořádný,
příkladný. |
|
Velmi
dobrý |
Výrazná převaha
pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná
úroveň. |
|
Průměrný |
Negativa a pozitiva
téměř v rovnováze, průměrná úroveň. |
|
Pouze
vyhovující |
Převaha negativ,
výrazné nedostatky, citelně slabá místa. |
|
Nevyhovující |
Zásadní nedostatky,
které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího
procesu. |
|
Plní, je
v souladu |
Dodržuje, čerpá účelně,
efektivně. |
|
Neplní, není
v souladu |
Nedodržuje, nečerpá
účelně, efektivně. |
Další adresáti inspekční
zprávy
|
Adresát |
Datum předání/odeslání inspekční zprávy |
Podpis příjemce nebo čj. jednacího protokolu ČŠI |
|
Krajský úřad, odbor školství, mládeže a sportu, 28. října 118 702 18 Ostrava |
2003-06-23 |
144 271/03-5151 |
|
Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, PhDr. J. Wenigerová, náměstkyně hejtmana,28. října 118 702 18 Ostrava |
2003-06-23 |
144 272/03-5151 |
Připomínky ředitele
školy
|
Datum |
Čj. jednacího protokolu ČŠI |
Text |
|
|
|
Připomínky nebyly podány |